Discover PlayDecide. Download games, prepare, play. GET STARTED

Kmenové buňky

Choose your language

PlayDecide games may be available in multiple languages

Play the game

Download, prepare, discuss & collect results.

SIGN INRegister

Úvod

Kmenové buňky jsou hlavními buňkami lidského těla, které mohou zajišťovat jednu ze dvou věcí. Mohou buď jednoduše vytvářet klony sebe sama, nebo produkovat jiné typy specializovaných buněk. Embryo ve velmi raném stádiu obsahuje kmenové buňky, které se pomalu profilují tak, aby vytvářely všechny tělesné buňky. V laboratořích je v současné době možné přeprogramovat také dospělé buňky tak, aby se vrátily do stavu podobnému embryonálním buňkám, a jejich pomocí lze vytvářet všechny druhy specializovaných buněk.

Zdravotní význam kmenových buněk

Author / translator

Úvod

Kmenové buňky jsou hlavními buňkami lidského těla, které mohou zajišťovat jednu ze dvou věcí. Mohou buď jednoduše vytvářet klony sebe sama, nebo produkovat jiné typy specializovaných buněk. Embryo ve velmi raném stádiu obsahuje kmenové buňky, které se pomalu profilují tak, aby vytvářely všechny tělesné buňky. V laboratořích je v současné době možné přeprogramovat také dospělé buňky tak, aby se vrátily do stavu podobnému embryonálním buňkám, a jejich pomocí lze vytvářet všechny druhy specializovaných buněk.

Zdravotní význam kmenových buněk

Kmenové buňky odebrané embryím nebo vytvořené přeprogramováním buněk dospělých nejsou přeneseny přímo do těla dospělého člověka, protože existuje riziko, že začnou klonovat samy sebe a stanou se karcinogenními. Za speciálních okolností je však lze uměle vypěstovat v laboratoři tak, aby se (v zásadě) staly jakýmkoli typem buňky lidského těla. Tím by se vytvořil připravený zdroj buněk pro nahrazení takových buněk, které v případě poškození nelze běžně nahradit, jako jsou například srdeční a nervové buňky.
Představte si například pacienty s poraněním míchy. Je možné jim pomoci zotavit se v případě zavedení nervových buněk do míchy. Nervové buňky také mohou zpomalit nebo dokonce zastavit Parkinsonovu chorobu. Pankreatické buňky mohou zajistit kontrolu nad diabetem atd. Potenciál je evidentně ohromný, ale v této rané fázi vývoje je obtížné říci, kolik těchto nadějí se skutečně stane uskutečnitelnými terapiemi. Extrahování kmenových buněk z embryí je velmi kontroverzní a techniky pro přeprogramování buněk jsou zcela nové. Dosud není známo, zda budou přeprogramované buňky moci celkově působit tak, jako buňky extrahované z embryí.

Created 9 June 2010
Last edited 21 June 2018
Topics Ethics, Health, Science
Original English

Policy positions

Policy position 1

Výzkum kmenových buněk je možné provádět pouze u kmenových buněk dospělých osob nebo kmenových buněk z pupečníkové krve.

Policy position 2

Stejně jako u výzkumu kmenových buněk dospělých osob nebo kmenových buněk z pupečníkové krve je možné provádět také výzkum pomocí „nadbytečných“ embryí mladších 14 dní, která by byla tak jako tak zničena.

Policy position 3

Kromě bodu 2 je možné provádět výzkum kmenových buněk u embryí, která byla připravena konkrétně pro výzkumy pro účely umělého oplodnění.

Policy position 4

Kromě bodu 3 je možné pro účely výzkumu kmenových buněk embrya naklonovat.

Story cards

Thumbnail

Anna Fitzgerald je vědecká pracovnice, která pracuje na uměle vypěstovaných pluripotentních kmenových buňkách. Má optimistický názor na potenciál přeprogramování buněk a věří, že terapie pomocí kmenových buněk bude značně důležitým způsobem léčby základních příčin řady vážných onemocnění. Ví však, že takové terapie jsou stále hudbou daleké budoucnosti a myslí si, že bychom neměli provádět klinické zkoušky. Má také obavy, že bude potřeba spousta výzkumů, aby byla terapie k dispozici pro spoustu lidí za levnou cenu. Chce, aby výzkum poskytoval výhody pro každého, nejen pro malou skupinu bohatých pacientů, kteří si mohou dovolit léčbu specialisty.

Anna Fitzgerald
Thumbnail

Liz Hopeful je 5 let vdaná. Chtěla by mít děti, ale neměla štěstí. Se svým manželem tedy zažádali o IVF. První cyklus léčby se nepodařil, ale stále mají 6 zmrazených embryí. A všechny je mají pojmenované. V jednom z formulářů byla otázka, zda jsou připravení darovat některá z embryí vzniklých při IVF na výzkum kmenových buněk. Představa, že by se na embryích prováděly pokusy, Liz děsí. Kdyby však měla dítě, pravděpodobně by uvažovala o uchování pupečníkové krve svého dítěte, i když jsou terapie s využitím krevních buněk z pupečníkové krve ještě hudbou daleké budoucnosti.

Liz Hopeful
Thumbnail

Otec O’Reilly je katolický farář. Vidí spoustu utrpení po celém světě i ve své zemi a má hluboký soucit. Ale díky proudu, který jeho církev vyznává, věří, že lidské embryo je posvátným životem již od okamžiku vzniku. To znamená, že jakékoli výzkumy na embryích jsou podle jeho názoru nepřijatelné. Měly by být přípustné pouze pokusy s kmenovými buňkami získanými z pupečníkové krve nebo s buňkami iPS. Myslí si, že se vědci nezabývají duchovními zákony a měli by se nechat vést těmi, kdo se jimi zabývají.

Otec O’Reilly
Thumbnail

Áron Sárallyai je třiadvacetiletý vysokoškolák.
Narodil se s dědičnou primární nedostatečností imunitního systému, která mu v průběhu života způsobila spoustu těžkých chorob. Jeho zdravotní stav se během posledních let zhoršoval a nakonec začal být vážný. Jediná léčba, která mu pomohla, byla terapie kmenovými buňkami. Kmenové buňky obdržel od cizího dospělého dárce, jemuž je velmi vděčný. Tento proces byl pro oba bezbolestný. Díky léčbě je jeho imunitní systém stejný jako imunitní systém jeho dárce. Má šanci být zdravý. Aron podporuje terapii pomocí kmenových buněk, ale pouze u dospělých dobrovolníků, protože může léčit vážné choroby. Nabádá však všechny k opatrnosti, protože se nejedná o zázračné řešení, ale při správné péči může lidem pomáhat.

Áron Sárallyai
Thumbnail

Sir Grant Cameron vede jeden z předních výzkumných týmů zabývajících se embryonálními kmenovými buňkami. Zneklidňují ho postupy, které považuje za zbytečné emoční apelace těch, kdo s výzkumy na embryích nesouhlasí. Je iracionální připisovat lidský morální status pouhému shluku buněk v tomto velmi raném stádiu vývoje. Volá po tom, aby debaty v médiích byly inteligentní a racionální. Jak mohou ostatní odepírat léčbu pro tolik lidí? Myslí si, že je nemorální stát v cestě tomuto výzkumu, který může najít léčbu těchto vysilujících nemocí. I teď, když je možné vytvářet buňky iPS, věří, že je výzkum na embryonálních buňkách zásadní pro to, aby vědci rozuměli fungování kmenových buněk.

Sir Grant Cameron
Thumbnail

Janice Fortune celý svůj život podnikala. Vybudovala společnost vytvářející lidské kmenové buňky pro účely výzkumu a eventuální klinickou praxi. Stará se o nemocné lidi a ví o morálních problémech, ale její základní starostí je, jak provozovat reálnou firmu, když může trvat ještě deset nebo více let, než se naplní značný příslib kmenových buněk. Kdyby to vypadalo, že embrya budou moci přinést nejrychlejší výsledky, používala by je, kdyby nejlépe vypadaly buňky dospělých nebo iPS, zvolila by tuto cestu.

Janice Fortune
Thumbnail

50letý Ted Murdoch má dobré povolání. Je blízko své rodině a těší se na důchod. Byla mu však diagnostikována Parkinsonova nemoc a již ztrácí některé funkční schopnosti. Tato nemoc mu nahání strach. Bude pomalu umírat a pravděpodobně své rodině způsobí spoustu bolesti. Nechce být břemenem. Slyšel o možné léčbě v podobě kmenových buněk a cítí, že by mohla pomoci zachraňovat lidi, jako je on sám. Začal silně podporovat všechny typy výzkumu kmenových buněk včetně využití embryonálních kmenových buněk. Vědci, kteří využívají všechny tyto různé přístupy, musí tuto chorobu určitě společně porazit.

Ted Murdoch
Thumbnail

Amanda je mladá bioložka v předním týmu zabývající se výzkumem kmenových buněk. Nedávno jejímu vedoucímu udělily osoby jmenované vládou licenci na používání klonovaných embryí vytvořených pomocí krevních vzorků od pacienta s motorickou neuronovou poruchou. Kmenové buňky budou pacientovi odebrány s cílem vytvořit zásobárnu buněk nesoucích chorobu. Amanda má pochybnosti o vytváření embryí jen pro výzkumné účely. Má obavy, že by nekonformní vědci mohli zneužít výsledky k pokusům o vytváření klonovaných dětí. Projekt je spekulativní, ale mohl by dosáhnout skutečných průlomů v porozumění rizikovému onemocnění. Snaží se přijít na to,

Amanda Prentice
Thumbnail

Karta s příběhem 09.
Zed Omega

Zed je transhumanista. Regenerativní medicína s kmenovými buňkami je pro něj pouze krátkodobým cílem. Očekává sbližování přeprogramování výzkumu v oblasti genetiky, kmenových buněk, kybernetiky a nanotechnologie, které otevře techniky pro vytváření stálých humánních genetických změn a řadě jiných oblastí. Nejen by eliminovaly genetická onemocnění, ale také umožnily vylepšení. Mohli bychom rozšířit svoji inteligenci, rozvinout své smyslové kapacity, zvýšit odolnost a překonat stárnutí. Pohrdá naší stávající náboženskou a morální krátkozrakostí. Měli bychom vzít svůj lidský osud do svých rukou. Všechna regulační rizika nám tento osud popírají.

Zed Omega
Thumbnail

Dr. Sharon Taylor je doktorka neurochirurgie a často se setkává s pacienty, kteří jsou paralyzovaní v důsledku vážného poranění míchy. Sleduje nejnovější vývoj a ráda by vyzkoušela nejnovější technologie, ale obává se, že kmenové buňky jsou často prezentovány jako zázračný lék. Cítí tlak ze strany pacientů a jejich rodin, aby prováděla transplantáty kmenových buněk bez ohledu na rizika. Ví však, že takové terapie nebyly důkladně prověřena a klinické testy jsou zatím na začátku. Není připravena na používání kmenových buněk, dokud nebude k dispozici efektivní terapie, ale má obavy, že zoufalí pacienti se budou obracet na bezohledné osoby, které by je mohli zneužít s vidinou výdělku bez ohledu na rizika pro zdraví

Dr. Sharon Taylor

INFO CARDSISSUE CARDS

Značný potenciál

Pokud by bylo možné ovládnou moc embryonálních kmenových buněk a nebránili by nám protivníci, máme potenciál vyléčit celou řadu smrtelných onemocnění, která jsou v současné době nevyléčitelná.

Život

Kdy začíná lidský život?

Co je to embryo?

Jaký stav bychom měli přiřadit 14dennímu embryu:
• shluk buněk;
• potenciální lidská bytost;
• forma života;
• plnohodnotný lidský život se všemi právy, které má dítě?

Odůvodnění výzkumu

Je perspektiva léčby dosud nevyléčitelných onemocnění dostatečným odůvodněním výzkumů kmenových buněk využívajících lidská embrya?

Morální kompromis

Při výzkumu embryonálních kmenových buněk jsou embrya stará 14 dní zničena. Někdo argumentuje tím, že je nepřijatelné zničit nový život, i když to má zachránit život nemocné osoby. Jak lze najít rovnováhu?

Čí morální hodnoty?

Jak důležité jsou morální hodnoty z minulosti? Měly by pro nás být nadále závazné, nebo by se morální hodnoty měly přizpůsobovat měnící se době?

Věda a lidské hodnoty

Jsou hluboce zakořeněné lidské hodnoty obětovány pod tlakem vědeckých pokroků? Nebo můžeme najít rovnováhu?

Jaké využití embryí je odůvodněné?

Je špatné vytvářet embrya jen pro účely výzkumu kmenových buněk? A co použití nadbytečných embryí z IVF nebo výběr embryí, která by stejně byla zničena?

Stroje na náhradní díly?

Kdybychom vytvářeli embrya jenom jako zdroj kmenových buněk, znamenalo by to považování embryí za zdroj pro získávání náhradních dílů? A pokud ano, je to v pořádku, nebo není?

Další záležitosti související s těhotenstvím

Měli bychom povolit IVF (umělé oplodnění in vitro nebo „děti ze zkumavky“) a PGD (selekce embryí pro účely zabránění vážným genetickým onemocněním)?

Šikmá plocha?

Přibližuje nás vytváření a používání naklonovaných embryí a přeprogramovaných buněk k vytváření naklonovaných dětí?

Vždy jen jeden krok?

Měli bychom teď provádět výzkum s naklonovanými embryi? Nebo bychom měli počkat, až důkladně prozkoumáme potenciál kmenových buněk převzatých z nadbytečných embryí pro IVF či tkáně dospělých lidí? Měla by schopnost přeprogramování buněk měnit náš názor na používání embryonálních kmenových buněk?

Jaké morální limity by měla mít věda?

Měli bychom ve vědě stanovit morální limity? Povolit například pouze výzkum u jiných než embryonálních kmenových buněk? Jak by to mohlo ovlivnit pokrok ve výzkumu? A představuje to rozdíl pro váš morální postoj?

Limity pro výzkum embryí a potraty

Je 14denní limit pro výzkum na embryích a 24týdenní limit potratů založený na vědě nebo morálních odlišnostech, nebo se jedná pouze o libovolné zákonné hranice?

Omezení využití vědy

Organizaci Spojených národů se doporučuje zákaz klonování lidí. Měla by společnost usilovat o omezení určitých použití vědy? Nebo budou uplatněna pokaždé, pokud je to možné?

Kdo by se měl zapojit?

Kdo by se měl zapojit do vývoje a terapií kmenových buněk – vláda, soukromé společnosti, nadace nebo korporace, akademické instituce?

Další využití peněz

Měly by se investice do výzkumů u všech výzkumů krevních buněk znovu vložit do rozpočtu na zahraniční pomoc na vylepšení základní zdravotní péče v chudých zemích?

Důsledky pro rozvojové země

Zlepší tyto technologie globální rozdělení mezi bohaté a chudé nebo zhorší?

Výzkum kmenových buněk není jen o embryích

Kmenové buňky dospělých osob se používají při léčbě, například v transplantátech kostní dřeně při léčbě leukémie. Všechny výzkumy kmenových buněk pomáhají vylepšit porozumění fungování kmenových buněk. Má to vliv na váš názor na výzkum embryonálních kmenových buněk?

Zvyšování očekávání

Zvyšujeme falešná očekávání léčby lidí, kteří trpí degenerativními onemocněními?

Výzkum na embryích a kvalita života

Do jaké míry máme odůvodnění realizovat kontroverzní výzkum na embryích, abychom pomohli prodloužit život stárnoucí populace? Co když nelze nijak zvlášť vylepšit kvalitu života velmi starých lidí?

Přijetí faktu, že všichni jednou zemřeme

Existuje nějaký potenciální limit zdravotnického výzkumu? Je nějaký bod, kdy musíme přijmout svoji smrtelnost a realitu strádání?

Otázka demokracie

Jak demokratické je vytváření těchto zásad a jak by měly být demokratické?

Role společnosti

Výzkumní pracovníci dokonce i v oblasti zdravotnictví nemusejí jen vytvářet pravidla, která vyhovují jejich cílům. Společnost má právo určovat, co by se mělo zkoumat a co nikoli. Kam až by to mělo zajít? Jak rozsáhlou kontrolu nad výzkumy by měla společnost mít?

Kdo by měl platit?

Výzkum kmenových buněk má ohromný potenciál pro léčbu vážných onemocnění. Odkud by však měly pocházet finance pro důležité výzkumy? Kdo by měl platit za nákladný proces vytváření kmenových buněk pro konkrétní pacienty a specializované buňky pro léčbu onemocnění?

Jaké regulace potřebujeme?

Induced pluripotent stem cells (iPS cells) could potentially be used to create many cloned babies from an adult’s cells. What regulations should be put in place to control how iPS cell research is developed and applied? How can we legislate for future developments?

Jaké regulace potřebujeme?

Uměle vypěstované pluripotentní kmenové buňky (buňky iPS) by bylo možné použít k vytvoření řady naklonovaných dětí z buněk dospělých osob. Jaká nařízení by se měla uplatňovat při kontrole vývoje a použití výzkumu buněk iPS. Jakou bychom měli uplatnit legislativu pro budoucí rozvoj?

Co jsou to kmenové buňky?

Kmenové buňky jsou hlavní buňky lidského těla, které mohou klonovat samy sebe nebo vytvářet jiné specializované typy buněk.

Kmenové buňky embryí a dospělých osob

In the embryo, stem cells gradually specialise to produce all the cells of the body.
In adult tissue, stem cells exist to keep regenerating particular body cells during the person’s life.

Odkud kmenové buňky pocházejí?

extrahují z:
• embryí
• určitých dospělých tkání (například kostní dřeně)
• pupečníkové krve
• plodové vody

Uchovávání a používání kmenových buněk

Vědci jsou schopni izolovat kmenové buňky a uchovávat je neurčitě dlouho v laboratoři. Mohou uměle přetvořit určité kmenové buňky na specializované buňky, například nervové, kožní či krevní buňky.

Přínosy kmenových buněk

Kmenové buňky – případně specializované buňky z nich odvozené – mohou zpomalit nebo dokonce zastavit určitá degenerativní onemocnění, uzdravit poškozenou tkáň nebo léčit popáleniny.

Co jsou degenerativní onemocnění?

Degenerativní onemocnění mohou vypuknout u lidí jakéhokoli věku, od dětství až do dospělosti. Jsou to:
• Parkinsonova nemoc
• diabetes
• cystická fibróza
• roztroušená skleróza
• svalová dystrofie
• hepatitida
• osteoporóza

Stav stávajícího výzkumu

Výzkum v této oblasti je v rané fázi. Jednoho dne se mohou kmenové buňky používat v terapiích náhrady buněk, ale zatím není známo, jak budou tyto postupy účinné.

Převzetí kmenových buněk z embryí

Embryonální kmenové buňky se zpravidla odebírají z embryí při umělém oplodnění in vitro. Tyto buňky se odebírají, když má embryo přibližně týden; v té době obsahuje 30 - 150 nediferencovaných buněk a měří 0,14 milimetru. Embryo je následně zničeno.

Z jakých embryí kmenové buňkypocházejí?

Embrya používaná pro výzkumné účely jsou zpravidla „přebytky“ z klinické léčby typu IVF. V některých zemích je povoleno jejich vytváření konkrétně pro účely výzkumu.

Nadbytečná embrya

Při umělém oplodnění vznikají „nadbytečná“ embrya v případě vytvoření více embryí, než si pár přeje implantovat. V současné době v Evropě existují stovky tisíc těchto embryí, která jsou určena k likvidaci.

Kmenové buňky dospělých osob

Kmenové buňky se nacházejí v dospělých tkáních, jako je kostní dřeň a mozek. Je jich málo a jejich získání je často obtížné

Limity kmenových buněk dospělých

Kmenové buňky dospělých osob často vytvářejí pouze málo typů buněk, které souvisí s danou konkrétní částí těla (například kostní dřeň vytvářející různé typy krevních buněk, ale ne jaterní buňky).

Buňky iPS

Uměle vypěstované pluripotentní kmenové buňky (buňky iPS) jsou velmi podobné embryonálním kmenovým buňkám. Vytvářejí se přeprogramováním dospělých buněk a lze je použít k pěstování všech různých specializovaných tělesných buněk. Z buněk iPS zkombinovaných s hostitelskými embryonálními buňkami lze vypěstovat celou myš.

Kmenové buňky z pupečníkové krve

Kmenové buňky se nacházejí v pupečníkové krvi při narození. Je jich mnohem více než kmenových buněk dospělých osob, snáze se získávají a mohou s sebou nést nižší rizika odmítnutí. Výzkum z poslední doby však ukázal, že při použití k léčbě působí rakovinotvorně.

Uložení pupečníkové krve do banky

Pokud je možné přeměnit buňky z pupečníkové krve na jiné typy buněk, může být pupečníková krev po porodu zmrazena a uložena do banky, aby byla k dispozici při buněčné terapii v pozdějším životě. Terapie tohoto typu jsou v současné době stále na začátku a může se ukázat, že nebudou proveditelné kvůli technickým překážkám a nákladům.

14denní limit

Při vývoji člověka se embryo zavede do dělohy přibližně 7 dní po oplodnění. V té době začínají první kroky diferenciace buněk. První fáze vývoje nervového systému se objeví po 14 dnech. To je zákonný limit pro výzkum na embryích.

Důvody pro 14denní limit

Před 14denním limitem pro výzkum se embryo může rozdělit na dvojčata. Přibližně polovina všech embryí, ale možná i více, se přirozeně potrácí kvůli spontánním genetickým abnormalitám, jako jsou například přebytečné chromozomy v DNA

Různé země, různá pravidla

Některé země EU nepovolují výzkum na embryonálních kmenových buňkách. V jiných je povolen pouze u nadbytečných embryí z IVF. Ve Velké Británii je povoleno vytvářet embrya pro výzkum kmenových buněk, a to i klonovaná.

Účel a proces klonování

Ve Velké Británii je nezákonné vytváření klonů dětí (reprodukční klonování), ale je zákonné vytvářet naklonovaná lidská embrya a nechat je vyvíjet se do dosažení 14denního limitu, aby vznikly kmenové buňky (terapeutické klonování). Rozdíl se týká účelu, nikoli procesu.

Hybridní embrya

Hybridní embrya vzniklá spojením lidských a zvířecích buněk lze vytvářet odebráním genetického materiálu ze zvířecího vajíčka a jeho nahrazením lidskou DNA. V roce 2008 dostali někteří výzkumní pracovníci ve Velké Británii svolení vytvářet tento druh hybridních embryí pro účely výzkumu.earch.

Zabránění odmítnutí naklonováním

Cílem terapeutického klonování je zabránit odmítání kmenových buněk tělem pacienta jako cizí tkáně. Buňky jsou odebrány z naklonovaného embrya vytvořeného z vlastních buněk pacienta.

Jak funguje terapeutické klonování

Při terapeutickém klonování by došlo k odebrání buněk z těla pacienta a sloučení s lidským vajíčkem s odebranou DNA. Tím vznikne naklonované embryo pacienta.

Potrat ze sociálních či zdravotních důvodů

U potratů ze sociálních důvodů je limit 24. týden. Ze zdravotních důvodů je zákonné provést potrat až do konce těhotenství (38. - 40. týden).

Klonování a Organizace spojených národů

V roce 2004 byl zrušen zákaz klonování vydaný Organizací spojených národů. Všechny národy podporují zákaz reproduktivního klonování (vytvoření dítěte klonováním), ale některé chtěly postavit mimo zákon výzkumy na naklonovaných embryích, zatímco jiné je povolují.

Vývoj plodu

Mozkové struktury plodu se vyvíjejí do 10. týdne. Limit pro potrat ze sociálních důvodů je 24 týdnů, kdy plod začíná reagovat na světlo, zvuky a jiné smyslové podněty. Zákonný limit pro výzkumy na embryích však je 14 dní.

Zabránění odmítnutí přeprogramováním

Vědci mají v současné době pracovat s buňkami odebranými z krevních buněk dospělých a vrátit je v laboratoři do embryonálního stavu. To je mnohem jednodušší a značně efektivnější postup než klonování.

Tradiční postoj Židů

Židovské právo nepovažuje embryo za „lidský život“ v době do 40 dnů po oplodnění. Proto je odebrání buněk z embrya morálně neutrální.

Postoj členů římskokatolické církve

-
- Proti: lidský život začíná u jednobuněčné fáze.
- Pro: Podle vývojového přístupu svatého Tomáše Akvínského: Bůh do embrya postupně vkládá lidskou duši: vegetativní duši, pak smyslovou duši a nakonec lidskou duši.

Postoj protestantů

Pokrývá celou řadu názorů od totálního odmítání výzkumu na krevních buňkách z embryí až po postoj fandící terapeutickému klonování.

Postoj Muslimů

Podle muslimských zákonů nenastane okamžik, kdy embryo obdrží duši, před čtvrtým měsícem těhotenství. Výzkum na embryonálních kmenových buňkách je podle hlavního proudu muslimského zákona morálně neutrální.

Register to download vote results of this PlayDecide game.Register